Tag Archives: volby

Aung San Suu Kyi greeting supporters from Bago State, source: Wikipedia

Su Ťij do parlamentu? Ano! – Su Ťij do vlády? Ne!

Barma. Kdysi jedna z nejuzavřenějších zemí světa, dnes země, kde vládnou vojáci v oblecích a realizují částečné a hlavně pozitivní reformy. Jak jsem již uvedl, jsou to reformy částečné, řekněme kosmetické, přesto vidíme, že nastal posun k lepšímu.

Ikona barmské demokratické opozice, Aun Schan Su Ťij, již není držena v domácím vězení a její strana, Národní Liga za Demokracii (dále jen NLD), nyní funguje jako relevantní politická síla v zemi. Političtí vězni jsou amnestováni a propouštěni, Hillary Clintonová a William Hague navštěvují Barmu a rokují s politickými elitami. Ano, z jihovýchodní Asie vane přece jen trošku lepší vzduch. Bude však onen čerstvý, demokratický vzduch trvanlivější nebo se po nějaké době zkazí a za pár let (nebo pár měsíců) budeme opět psát pochmurné články o věznicích v Barmě a o tisících politických vězňů?

Na jaře roku 2012 se budou v Barmě konat doplňující volby do obou komor barmského parlamentu. K mání je 48 křesel, což není číslo, kterým by mohli potenciální vítězové z řad demokratického tábora cokoliv měnit nebo ovlivňovat chod země. Nezapomínejme, že v obou komorách parlamentu armáda disponuje čtvrtinou křesel, dle nové Ústavy. Po zmanipulovaných volbách v roce 2010 parlament většinou obsadili lidé, kteří jsou nějakým způsobem spjati s juntou a armádou obecně. Přesto, že je možnost ovlivnit barmský politický systém tak malá, NLD v čele se Su Ťij se rozhodla v doplňujících volbách kandidovat. Gratuluji. Tleskám. Ano, moc toho nezmůžou, i kdyby vyhráli na 100%, ale je mnohem důležitější, že se vůbec budou moci podílet, byť zřejmě okrajově, na fungování země.

Zde však vidím jeden problém. Pokud se ukáže, že i doplňující volby budou zmanipulovány a že porážka Su Ťij je předem nachystána, aby destabilizovala a demoralizovala opoziční hnutí v zemi, nevidím velký smysl v tom, aby kandidáti NLD vyvíjeli nadměrné úsilí o zisk křesel v parlamentu. Je dost dobře možné, že divadelní představení „Doplňující volby 2012: zabijeme dvě mouchy jednou ranou“ bude ještě méně zábavné než divadlo z roku 2010 s názvem „Všechno možné, jen ne svobodné a demokratické volby“. Musíme si uvědomit, že v případě „prohry“ paní Su Ťij může barmská vláda argumentovat vůlí lidu a zároveň říci: „Podívejte se, my tu možnost dali, holt to nevyšlo, tak zrušte pěkně ty sankce.“

Hned poté, co kandidaturu oznámila i samotná Su Ťij, se začaly v médiích tvořit různé spekulace, navíc živené zaručenými zdroji směřujícími k současné barmské garnituře, že by mohla vůdkyně opozice získat místo ve vládě. Tomu už velmi netleskám a upřímně řečeno doufám, že v případě úspěchu paní Su Ťij k jejímu vládnímu angažmá nedojde. Jistě se ptáte proč?

Ve chvíli, kdy současná barmská garnitura uskutečňuje částečné reformy, kterými určitě nesleduje blaho země, nýbrž ekonomické cíle (zrušení sankcí) a politické cíle (předsednictví ASEAN 2014), může být angažmá paní Su Ťij ve vládě nebezpečným a nestabilizujícím prvkem. Svou aurou statečné bojovnice bude vládu legitimizovat a na druhou stranu jako jedna členka vícečlenného orgánu bude konfrontována se situacemi, kdy bude nutné učinit kompromis. Navíc nebude moci zaručit konec bídy a utrpení pro své občany a v případě vládního násilí vůči odpůrcům může být paní Su Ťij obviňována z politických obchodů. Její účast ve vládě skýtá více rizik než pozitiv.

Klady jejího angažmá ve vládě vidím především v tom, že by po mnoha letech byla barmská vlády konečně schopna dialogu s kritiky, ale nakolik by dialog prospěl k lepšímu řešení každodenních problémů Barmánců, Karenů, Kačjinů nebo Monů, to už prorokovat neumíme a nemůžeme. Je docela reálné, že by se situace vylepšovala, ale záruky o trvalejší charakter těchto změn zatím nikdo z barmské vlády neposkytl. Proč?

Buďme obezřetní a nenechme se unést optimismem. Již mnohokrát se barmští vládcové ukázali jako nevyzpytatelní a jejich kroky musíme vnímat v kontextu doby. Pro paní Su Ťij nastává chvíle, kdy bude po tolika letech ignorace nucena se rozhodnout, zdali půjde do vlády i s vědomím, že se tím zdiskredituje.

Photo: Htoo Tay Zar at Wikipedia

Related Posts:

Barmské volby: Vhodit, nebo zahodit?

Zítra, 7. listopadu, se Barmánci po dvaceti letech znovu vydají k volebním urnám. Poslední demokratické volby v květnu 1990 přinesly drtivé vítězství Aun Schan Su Ťij a její Národní ligy pro demokracii. Generály ovládaná Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku však výsledek anulovala. Letos vítězství demokracie neočekává nikdo. Junta si ho pojistila ještě předtím, než dopadne na dno urny první volební lístek. Barmánci přesto vášnivě debatují, zda volby podpořit, nebo bojkotovat.

Shodnout se nemohou ani ti žijící v exilu, kterých je dnes po celém světě rozeseto na pět milionů, nejvíce z nich v Thajsku, Malajsii a Indii. Mezi nejhlasitější stoupence bojkotu patří barmští mniši. Jejich důvěru v postupnou demokratickou transformaci zničila armáda před třemi lety, kdy krvavě potlačila šafránovou revoluci. „Věřili jsme, že můžeme Barmu změnit. Doufali jsme, že vliv, který v zemi máme, dá věci do pohybu,“ svěřuje se mnich U Pyinnyazatwta, před emigrací jeden z vedoucích kláštera v druhém největším barmském městě Mandalay.

Režim byl ale nakonec silnější. Údajně také proto, že proti revoltujícím buddhistickým mnichům nasadil křesťanské vojenské jednotky. Zmáčknout spoušť tak bylo mnohem snazší. Podle oficiálních vládních statistik zemřelo během nepokojů celkem 13 osob, neoficiální čísla ale mluví jinak. Podle nich přišlo o život minimálně třicet mnichů a další desítky civilistů. „Od letošních voleb proto nečekám vůbec nic. A nikdy je neuznám. Jak někdo může mluvit o demokracii, když je řada mých bratrů stále ještě zavřená, když nemůžeme kandidovat, a dokonce ani volit!“ připomíná mnich. Po neúspěchu šafránové revoluce musel U Pyinnyazatwta stejně jako řada jeho kolegů zemi opustit. Dnes přežívá v indickém Dillí mezi hinduisty a převážně křesťanskými barmskými uprchlíky. Buddhistů je tu jen hrstka. Continue reading

Related Posts:

Barmské dilema

Volit či nevolit? To je dilema Barmánců před blížícími se listopadovými volbami. Po mnoha letech se vládnoucí vojenská junta rozhodla umožnit pořádat volby. Všem je ale jasné, že to nebudou volby ani svobodné ani demokratické. Mají tedy Barmánci volit nebo ne? Mám pocit, že nejméně jednou jsem se za vlády jedné strany v Československu zúčastnil voleb. Dělali to všichni. Jistěže můj hlas nic nezměnil, že moje případná neúčast ve volbách by nesrazila na kolena komunistickou vládu. Faktem ale je, že jsem volil a přispěl jsem tak k pravidelné devadesátidevíti procentní volební účasti a devadesátidevíti procentnímu vítězství těch, kdo volby organizovali a zároveň manipulovali. Byla to chyba. Tyto myšlenky mi běží hlavou, když sedím ve střešním bytě dvojice barmských novinářů v indickém Díllí.

„Měli by lidé v Barmě jít k volbám?“, ptá se mě Zarni Mann.

Myslím, že ne. Určitě ne. Pokud nebude zaručen jejich demokratický a transparentní průběh, pokud nebude zajištěna spravedlivá a rovná předvolební kampaň, pokud se nebude ve volné soutěži názorů ucházet o hlasy voličů víc politických subjektů, pokud nebudou do země vpouštěni zahraniční pozorovatelé, aby dohlíželi nad regulérností voleb, potom by Barmánci měli volby bojkotovat a celému světu tak vyslat jasnou zprávu o stavu své země.

Related Posts:

Co mají společného volby v Barmě a Cripsy noodles?

Co mají společného nadcházející demokratické volby v Barmě a dnešní Cripsy noodles z vyhlášené a mnohokrát oceněné vegetariánské restaurace v Západním Dillí?

Rozhodně víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

Na první pohled vypadá obojí docela lákavě. Trochu nezvykle, ale lákavě.

První sousto vás překvapí. Chvíli si ho válíte po jazyku a přemýšlíte, “co to se ksakru děje”. Nemůžete se rozhodnout, jestli jo, nebo ne. Chutná, nechutná. Nakonec se necháte přesvědčit. Křupavé nudle stejně jako volby pořádané v nedemokratické zemi po dvaceti letech by přece měly dostat šanci. Po nějaké době ale zjistíte, že vám krmě s každým dalším soustem těžkne na jazyku a polyká se čím dál tím hůř. Nepomáhají ani mohutné doušky pramenité vody z úpatí Himalájí. Vnímáte už jen to odporné křupání…

Dozvíte se, že jediná osoba s dostatečně silným mandátem na to, aby sjednotila etnicky a nábožensky rozháranou opozici se voleb nezúčastní ani náhodou, protože  “jsou nespravedlivé a neférové” a její participace (a zmanipulovaná porážka) by posloužila režimu jen jako legitimizační nálepka, kterou by vmetl do tváře remcajícím zahraničním pozorovatelům. “Co pindáte, vždyť i Aung San Suu Kyi se nám přece podepsala? Raději se věnujte vašim problémům. Nás nechte na pokoji! Jsme teď demokracie, víte?”

A přesně to by nepomohlo vůbec ničemu.

Z nudlí stejně jako z voleb tak bude profitovat jedině kuchař (junta) a číšníci a všichni ostatní podržtažkové (lidé ze soukromého sektoru úzce spolupracující s armádou, které volby vynesou do politického nebe). Na prohnilém menu  a celém systému se ale nezmění nic: Zákazníci (běžní obyvatelé Barmy) zapláčou, kuchař a číšníci pak po zavíračce zaskočí na večeři ke konkurenci. Peněz na to budou mít dost. Suma sumárům.  Obojí – jak volby, tak nudle – je zkrátka pěkný humus.

Dnešní poučení na závěr proto zní: Pokud něco na první pohled vypadá lákavě, ještě to neznamená, že se z toho nakonec nepoblijete.

Věřte mi, vím, co říkám. A tím titulem z brněnské politologie to tentokrát opravdu není.

Zítra si povíme něco o dietě…

Related Posts: