Průzkum projektu: průběžná zpráva

Závěry z první fáze průzkumu provedeného Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity k projektu „Barma vzdálená i blízká“

“Mezi odborníky zabývajícími se postoji české populace k cizincům panuje přesvědčení, že v ČR dochází k tzv. rasistickému paradoxu. Češi požadují po cizincích úplnou asimilaci, ačkoliv je vlastně považují na neasimilovatelné. Češi ve své podstatě nechtějí cizince mezi sebe přijmout, a proto na ně kladou neúměrně vysoké nároky.
V našem výzkumu se tento postoj potvrdil jen částečně. Respondenti požadovali po přistěhovalcích zejména přizpůsobení se českému životnímu stylu a pracovní kvalifikaci, kterou ČR potřebuje. Avšak v oblasti pracovních vztahů již vysoké nároky na cizince nekladli, očekávají od nich stejně jako od svých českých kolegů pracovitost, zručnost a spolehlivost. Akceptaci cizince jako kolegy v práci však nelze ztotožnit s přijetím cizince do české společnosti. Respondenti odlišují cizince v postavení svých kolegů a cizince jako své spoluobčany. 60 % respondentů odmítlo Barmánce jako spoluobčana. Jsme přesvědčeni, že tak výrazné odmítnutí souvisí s xenofobií české společnosti. Češi se obávají cizinců a všeho neznámého, co cizinci představují.
Respondenti v našem výzkumu odlišovali mezi azylanty a pracovními migranty. Zatímco pracovním migrantům (a příslušníkům národnostních menšin) podle nich nenáleží pomoc českého státu a obcí, azylanti si pomoc zasluhují, neboť se nacházejí v obtížné životní situaci.
Solidarita Čechů s lidmi postiženými válečnými konflikty či přírodními katastrofami je značná. Významným faktorem solidarity respondentů s Barmánci je jistě skutečnost, že barmským uprchlíkům byl přiznán Českou republikou azyl. Respondenti během výzkumu nikdy nezpochybnili legitimitu azylového statusu Barmánců, ačkoli, jak se ukázalo v poslední sekci dotazníku, mají jen malé povědomí o situaci v Barmě. Můžeme to interpretovat jako důvěru respondentů v české azylové orgány.
Z výzkumu také vyplynulo, že jen zanedbatelná část respondentů se osobně setkala s barmskými uprchlíky, respondenti nemají mezi Barmánci přátele ani kolegy. Z nedostatku osobního kontaktu s barmskými uprchlíky a neznalosti barmské kultury plynou obavy respondentů. Je zřejmé, že pro úspěšnou integraci barmských uprchlíků je třeba zejména zvýšit informovanost obyvatel obcí, v nichž uprchlíci žijí, a odstranit tak zbytečnou bariéru strachu, kterou Češi kolem sebe vytvářejí.” (s. 19)

stáhnout studii jako PDF (380 KB)

Autoři studie: Tereza Blahoutová, Martina Haltufová, Jan Milota, Michal Navrátil
Fakulta sociálních studií, Masarykova Univerzita, Brno

viz rovněž: závěrečná zpráva